Loupak.cz - Vtipy

Přijde žába k fotografovi a povídá: „Já bý sém se chtělá néchát výfotít, álé néšlo bý to udělát, ábých némělá ták vélkóu húbú?”
Fotograf jí pokyne: „Tak se tady posaďte a až řeknu teď, řeknete bonbón.”
Žabka se posadí, a fotograf říká: „Teď.”
Žába otevře pusu: „Ká-rá-mé-lá.”

Do řeznictví vejde obrovský pes s peněženkou v tlamě, položí ji na pult a posadí se před vitrínu s masem.
„Tak co to bude, chlapče?” ptá se řezník žertem. „Chtěl bys masíčko?”
„Haf!” štěkne pes.
„Hm,” přikývne řezník. „A co to bude? Játra, slanina, roštěná...”
„Haf!” přeruší ho pes.
„A kolik té roštěné chceš? Půl kila, kilo...”
„Haf!” oznámí pes.
Ohromený řezník maso zabalí a vezme si z peněženky peníze. Když pes odchází, rozhodne se ho sledovat. Pes vejde do činžáku, v druhém patře vystoupí z výtahu a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi nadávat.
„Proč na něj křičíte?” vyčítavě zvolá řezník. „Tak chytré zvíře jsem v životě neviděl!”
„Chytré?” opáčí muž. „Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!”

Přijde prase k zásuvce a říká: „Vylez, ty srabe!”

Skupina návštěvníků zoologické zahrady dorazí k výběhu roztomilých pand. Průvodce turistům ukazuje: „Tak támhle je panda taková, támhle maková...”
Náhle se jeden návštěvník zarazí: „A co je to támhle, v tom rohu?”
„To je... To je... palanda bezdomovcova!”

Ptá se ohořelý návštěvník zřízence v zoo: „Co je to za pekelného ptáka?!”
„Víte, pane, to je plameňák.”

Takhle se spokojeně pasou dvě krávy na pastvě a jedna řekně druhej už jsi slyšela o té nemoci šílenejch krav? A ta druhá odpoví: mě se to netýká já jsem veverka. :D

Na strom leze malá želvička. Na první větvi roztáhne ploutvičky a skočí. Uhodí se, ale nevzdává to a leze znova. Podruhé, potřetí, počtvrté... Z koruny stromu ji pozorují dva papoušci a jeden povídá: „Hele, neměli bychom tomu našemu mladému říct, že je adoptovaný?”

Sedí v noci dvě sovy na větvi. První se otočí a udělá: „Huuuu, huuuuu...”
Druhá na to: „Joj, to jsem se ale lekla!”

Zvířátka se dohodnou, že nebudou po lese srát. A zvolí zajíce, že to bude pečlivě kontrolovat. Druhý den medvěd strašně potřebuje a vysere se za strom. Jde okolo zajíc. Medvěd ho vidí a aby neměl průser, schová hovno do dlaní.
A zajíc se ho ptá: „Co děláš, medvěde?”
Medvěd: „Nic.”
Zajíc: „Já jestli tady náhodou nesereš?”
Medvěd: „Ne.”
Zajíc: „A co to schováváš v dlaních?”
Medvěd: „Nic.”
Zajíc: „Nekecej.”
Medvěd: „Motýla.”
Zajíc: „Tak mi ho ukaž.”
A medvěd rozevře dlaně a povídá: „Jé, on se posral!”

Na trhu: „Kolik stojí ten kohout?”
„Tři tisíce.”
„Proč tolik, je chovný nebo co?”
„Ani ne, prostě potřebuji peníze.”